Jedna velká šťastná rodina

Autorka: Patoložka; Beta-read: Tofiam

Fandom James Bond, pár 00Q

Napsáno pro slash Tajného Santu 2021 jako dárek pro Sally Pejr

ooOoo

James Bond neměl kde bydlet. Jeho byt v centru Londýna prodali, už když se potřetí domnívali, že je mrtvý. Dům patřící jeho rodině shořel do základů během Silvova útoku. A tím to nějak skončilo. Čas běžel rychle, až příliš rychle na to, aby se mezi misemi ještě namáhal se sháněním něčeho nového. A tak bral to, co se naskytlo. Někdy to byl hotel. Jindy pohodlný gauč u Moneypenny. Až nakonec natrvalo skončil v pokoji pro hosty střešního bytu v Mayfair. U Q.

Celý příspěvek

Stínohra

Autorka: Patoložka; za konzultace děkuji Petře 😉

fandom Harry Potter; Harry Potter / Severus Snape

James Bond AU, MI6, postavy z Harry Pottera ve světě Jamese Bonda, humor, smut, fluff, 18+

Shrnutí: „Kdo mohl tušit, že budou mít Lestrangeovi zálohu, a navíc tak početnou.“
„Pottere, doufám, že neočekáváte na tuto vaši stupidní otázku jakoukoliv sofistikovanou odpověď, protože ta by pak zněla, že každý! Rozuměl jste? Každý!“

A/N: Tuhle povídku jsem původně rozepisovala jako součást něčeho většího, a to vlastně ještě předtím, než jsem napsala trochu toho „pravého“ 00Q. Nakonec je z toho jednorázovka. I tak si ale myslím, že je to zajímavý mišmaš svět…

ooOoo

Střelba. Výbuch.

Harry Potter se v mžiku sehnul a ukryl se za nejbližší, už poněkud polorozbořenou stěnu. Bylo to o fous, zlatavý paprsek se mu prosmykl kolem hlavy a jen léta strávená v akci ho uchránila před nevyhnutelným zraněním. „Q,“ zalapal do vysílačky, „udělejte něco. Hned!“

Celý příspěvek

Q nikdy nespí

Fandom James Bond, 00Q

Shrnutí: Q nikdy nespí. To byl fakt. Celá MI6 to věděla.

ooOoo

Q nikdy nespí. To byl fakt. Nový šéf Q divize, mladý muž s havraními kadeřemi a brýlemi pevně nasazenými na nose, kterého kdovíkde objevila a ustanovila do funkce bývalá M (nikdo neznal podrobnosti jeho nástupu do agentury, protože jeho záznamy byly samozřejmě zapečetěné), byl známý svou pracovitostí, rychlostí rozhodování a také tím, že nikdy nespí.

Celý příspěvek

Vlněná mise

Autorka: Patoložka; fandom James Bond; 00Q, humor, fluff

Shrnutí: James Bond má cíl a nic ho neodradí od toho ho splnit. (tumblr výzva, ale kdybych ji popsala, tak byste přišli o legraci)

ooOoo

Bond se rozhlédl. Přivřel oči. Běžné odpoledne všedního pracovního dne. Kolem něj spěchající dav mířící domů, do práce, za zábavou, na nákupy nebo jen tak na procházku. Nikdo nevypadal v tom pošmourném počasí podezřele. Nevybočoval. Bond se zastavil u nejbližší výlohy, zdánlivě si prohlížel vystavené klenoty, zatímco dál pozoroval okolí z jiného úhlu. Nikdo ho nesledoval, nikdo mu nevěnoval pozornost. Dobře.

Odlepil se od zlatnictví, přešel ulici na druhou stranu.. Vzal za kliku dveří do obchodu, zvonek nade dveřmi se cinkavě rozezvučel.

„Dobrý den, pane, mohu vám nějak pomoci?“

Celý příspěvek

Dostat se domů

Fandom James Bond, James Bond / Q (OOQ), fluff

Autorka: Patoložka

Shrnutí: Dostat se domů bylo téměř nemožné, ale James Bond to přesto zvládl…

A/N: Konečně se mi podařilo něco napsat, a tak je to tu. Kdyby vás ode mně občas něco zajímalo, asi by bylo lepší dívat se na ao3, dostat teď články na wordpress je pro mě skoro nadlidský úkon 😀

ooOoo

Dostat se na centrálu MI6 se zdálo jako nadlidský úkol. Jistě, Bond byl známý svými zázraky na počkání a holými nemožnosti do hodiny, ale i tak se dnes držel při vědomí jen svou nezdolnou silou vůle.

Kdyby nebyl tak unavený… Kdyby nebyl vyčerpaný do morku kostí… Kdyby nebyl sám.

Celý příspěvek

A pak nezbylo už nic – sedmá část

Stáli na břehu, Ostrov otroků se všemi svými hrůzami se tyčil v dálce před nimi. Drželi se za ruce. Křečovitě. Bolest ze ztráty křídel a nebeské výsosti ještě stále nevyprchala. Azirafal nikdy nezapomene, co se tu stalo, a Crowley ještě asi ani nedokázal pochopit, že se to všechno doopravdy událo…

Před třemi dny byl jejich život v troskách. Nyní je v troskách asi nebeská i pekelná byrokracie, ale on nelitoval. Změna musela jednou přijít.

Uslyšel kroky. Někdo se k nim připojil. Nějací… lidé.

„Crowley, Azirafale,“ promluvil ženský hlas a Azirafal se za ním otočil.

Celý příspěvek

A pak nezbylo už nic – šestá část

Vlezli do salonku oknem, byla tam tma, světlo přicházelo jen z chodby, ale jakmile se nohama dotkli podlahy, ozvala se rána a něco zarachotilo. Crowley zavrávoral a chytil se stěny. Azirafal poplašeně vyjekl.

Gabriel! Gabriel Crowleyho praštil pěstí.

Všichni se dívali na sebe. Crowleyho oči těkaly mezi nimi, Azirafal si uvědomil, že někde během toho náhlého zápasu přišel o brýle. Archandělovi se na čele perlil pot. Museli myslet na to stejné. Jeden z nich, musel to být jeden z nich! Ne Metatron! Jeden z nich! Už zbývala jen bílá královna s pěšcem a černý pěšák.

Tři malincí černoušci šli ulovit lva, medvěd sežral jednoho, zbyli jenom dva.

Celý příspěvek

A pak nezbylo už nic – pátá část

Rozbřesk třetího rána je nalezl v salonku. Azirafal nejprve slyšel jen zvuky posouvání židlí, skuhrání a sténání. Obličej mu zakrývala Crowleyho ruka. Někdy během večera skončili na zemi poblíž krbové římsy. Ležela tam nějaká kožešina. Zřejmě se tulili na ní.

Připadal si jako v nějakém snu. Možná stále opilý. Možná ležící na oparech nebeských mračen. Byl to takový nezúčastněný pocit. Vnímal jen, že je Crowley u něj, že ho objímá, a jak se mu s každým nádechem zvedá a klesá hruď.

Krutá realita ho zasáhla až za chvíli.

To, když se rozkřičel Sandalfon.

Celý příspěvek