Lewd Little Love Letters – A stačilo pár nestydatých milostných dopisů

Autor: Rice-Ball247; překlad: Patoložka; Beta-read: Martina

https://www.fanfiction.net/s/4066245/1/Lewd-Little-Love-Letters

Humor, Romance, náznaky PWP, snarry, slash

PP: Tak… toto jsem jednoho podzimního dne objevila, dost zvráceně jsem se tehdy pobavila a když už jsem byla v tom, tak jsem to rovnou i přeložila, abyste se u příležitosti růžového svátku pobavili i vy. Je to snarry, ano je, ale nejlepší na celé té povídce je stejně Draco – alespoň podle mne…

ooOoo

Lewd Little Love Letters – A stačilo pár nestydatých milostných dopisů

Každý, kdo pobýval v Bradavicích dost dlouho, moc dobře věděl o kyselém vztahu mezi jistým Harry Potterem a jeho profesorem Severusem Snapem. Pokud ovšem mohlo být v kontextu toho, co mezi nimi existovalo, použito slovo ‚vztah‘. Neboť ti dva by mohli znehodnotit smysl onoho slova komukoliv, pro koho měl význam.

Jen ti největší ignoranti by se zdržovali na místě, kde byli zainteresováni oba, a všichni dobří pozorovatelé brzy zjistili, že se ti dva navzájem nenávidí víc než cokoliv jiného v tomto prachbídném životě (Severusova slova, ne moje).

Samozřejmě existovalo něco, co jsem já věděl, ale většina ostatních, nehledě na to, jak vnímaví byli, ne. To, že jsem skrz na skrz zmijozel a rovněž Malfoy, a taky to, že je Severus Snape můj kmotr, mě naučilo pár věcí a poskytlo několik výsad.

Severusovi se nějak podařilo přesvědčit profesora Brumbála, aby mi po absolvování dovolil zůstat jako učeň v Bradavicích. Navzdory svému společenskému postavení v kouzelnickém světě jsem si totiž raději zvolil kariéru učitele na profesionální úrovni, než abych jen tak lelkoval a žil z dědictví, kterého se mi dostalo.

A nebyl jsem jediný, kdo měl podobnou kariérní dráhu v plánu. Potterovi se, ať už z jakéhokoliv důvodu, dařilo vtěsnat vědomosti do hlav dalším malým šotkům a on sám se hodlal příští rok chopit role nového učitele obrany proti černé magii.

Výsledkem bylo, že jsme byli oba nuceni podstoupit jeden rok jako učni – on pod supervizí profesora Remuse Lupina, který byl letos dočasným učitelem obrany proti černé magii, a já jsem studoval pod křídly profesorky McGonagallové, abych se stal nejnovějším učitelem přeměňování, zatímco ona převezme místo ředitelky. Starý Dumby totiž očividně hodlal odejít do důchodu, až já a Potter začneme učit, a už si plánoval nějakou pěknou dovolenou na Bahamách nebo tak něco.

Avšak… stát se učitelem nebylo až tak jednoduché. Nejen, že jsme se museli ujistit, že budou naše OVCE na vysoké úrovni (minimálně 5 Vynikajících, a to buď v přeměňování, lektvarech, kouzelných formulích, OPČM, historii kouzel, věštění, starobylých runách nebo věštění z čísel – tedy v těch ‚těžkých‘ předmětech), ale ještě navíc jsme vedle studia pod konkrétním učitelem jako učňové museli strávit několik hodin týdně s každým z profesorů hlavních předmětů.

Měli jsme se účastnit jejich hodin a sledovat jejich výukové metody a rovněž oprašovat své vědomosti, abychom v případě nutnosti mohli jakéhokoli učitele zastoupit. Technicky jsme byli považováni za profesory nebo asistenty učitelů vzhledem k tomu, že jsme museli čas od času také vyučovat.

Nutit Pottera studovat lektvary se Snapem byla evidentně katastrofa. Nebo jsem si to alespoň myslel, až do jednoho konkrétního dne, kdy…

ooOoo

Byl jsem právě na cestě na přeměňování s Minervou a náramně jsem se mračil, protože jsem potkal další hejno očarovaných růžových srdíček, která iritujícím způsobem poletovala kolem. Kdybych zaslechl byť jen jednoho dalšího zpívajícího skřítka, přísahám na svou hůlku, že už bych nebyl zodpovědný za své jednání, bez ohledu na to, jak nezodpovědné by bylo.

Pitomí testosteronem nabití kluci a jejich dárečky; pitomé romantikou nasáklé holky a jejich hihňání. Mohl jsem se rovnou zaAKovat na místě. Nebo seslat kolem sebe tišící kouzlo, abych nebyl obětí toho příšerného kvílení…

Jenže jakmile jsem kolem sebe seslal tišící kouzlo, okamžitě jsem zjistil, že to byl špatný nápad. Přeslechl jsem totiž, jak se někdo vyřítil ze schodů hned za rohem. Takže když jsem zabočil, bolestivě jsem se svalil zem, protože do mě narazilo něčí malé, ale pružné tělo.

Okamžitě jsem byl připravený proklít kohokoliv, kdo se opovážil, stejně jako strhávat body, ale poněkud mě šokovalo, když se své rozházené knihy ze země pokoušel sesbírat úplně rudý Potter, zatímco pospíchal na… errr… jakoukoliv hodinu to měl mít dál. No, vzhledem k tomu, že šel dolů a že mi přišlo, že má na spěch, tak zřejmě mířil do sklepení.

Pro jednou jsem ho litoval. Pokud se po vší té době ještě stále děsil pozdního příchodu na Severusovy hodiny, pak možná tohle učňovství byl koneckonců dost špatný nápad (záleželo samozřejmě i na tom, jak moc si Potter tu práci zasloužil, no ne?).

A pak, jen vteřinu poté, co sesbíral všechny své knihy, odspěchal a neutrousil při tom ani slovo, dokonce ani zatracenou omluvu.

Nebo jsem ho možná kvůli tomu tišícímu kouzlu neslyšel

Povzdechl jsem si, sejmul ze sebe tišící kouzlo a cuknul jsem sebou, když k mým uším dolehla příšerně upištěná skřítčí serenáda nějakého praštěného čtvrťáka. Byl bych už vytáhl hůlku, abych oba ty imbecily proklel, kdyby moje oči neupoutaly papírky, které mi skončily pod nohou. Musel jsem na ně asi omylem spadnout a Potter si toho nevšiml.

Zamračil jsem se, sebral je a všiml si, že jsou sesponkované k sobě (to, že jsem čistokrevný čaroděj, ještě neznamená, že jsem zcela ušetřen mudlovských znalostí). Pak jsem si přečetl první stránku.

Stáčet slávu; připravit věhlas; uložit do zabroušených flakónků smrt.

To znělo jako proslov, který nám Severus přednášel v prvním ročníku. Pod tím byla slova:

Profesor Snape, následovaná poněkud pokřivenou karikaturou plačícího obličeje, a pak Profesor Lupin a vedle toho byl rozzářený smajlík.

Zajímavé. Možná, že vztah Pottera a Lupina zacházel hlouběji, než jak vypadal na povrchu. Upoutalo mě to a tak jsem se s papíry v ruce cestou na přeměňování pokusil zjistit víc.

Další kus papíru (vypadalo to, jako by je Potter musel seskládat popořadě) jsem si musel přečíst dvakrát, neboť na něm rudým inkoustem Severusovým šikmým rukopisem zcela jasně stálo:

Drahý pane Pottere,
takové nesmysly nehodlám ve vaší učebnici lektvarů, ani na své hodině tolerovat.
Na dnešek v 8 hodin večer vám uděluji trest.
Profesor Snape

Trest? Se Snapem? Zkontroloval jsem hodiny a zjistil jsem, že jsou teprve čtyři odpoledne. To znamenalo, že zbývaly ještě čtyři hodiny do uděleného ‚trestu‘, což bylo samo o sobě podivné, neboť Potter už student nebyl.

Skoro do mě znovu vrazil nějaký procházející student a já vyštěkl: „Strhávám Nebelvíru pět bodů!“ Neukáznění malí spratci. Ach Merline, začínám znít jako Severus!

Na chodbě se začal shromažďovat růžový mrak a já si uvědomil, že je to zřejmě jedna z těch ‚šiřte lásku‘ mračných věcí, kterou razil Brumbál. Očividně to celkovou atmosféru vskutku… zpříjemňovalo.

Ne! Zatřepal jsem hlavou, abych se zbavil mlhy, která se mi tam usadila, a mávl jsem si dlaní před obličejem, abych si ten růžovým mrak udržel od těla. Zatracené třpytky. Vsadím se, že je mám i ve vlasech!

Jakmile jsem byl v bezpečí, sklonil jsem hlavu k dalšímu pergamenu. Přelétl jsem napsaná slova a zastavil jsem se na místě přímo před učebnou přeměňování, abych si to přečetl znovu, neboť na konci dopisu stála… vskutku zajímavě volená slova. No, celý dopis byl celkem zajímavý.

Profesore Snape,
to, že mám profesora Lupina radši než vás, ještě neznamená, že si na mě můžete vyskakovat. A není to učebnice lektvarů. Je to sešit s mými poznámkami.
HP
PS: Remus je prostě sexy.
PPS: Nemůžete rozdávat tresty jiným profesorům.

„Pane Malfoyi?“

Rychle jsem složil ty pomačkané papíry a strčil si je do kapsy svého hábitu a poté jsem vzhlédl k poněkud zneklidněně vypadající učitelce přeměňování.

„Ano, Minervo?“ zeptal jsem se a doufal jsem při tom, že můj hlas zamaskuje jakýkoliv provinilý výraz, který se mi snad objevil na tváři. Na moment vypadala rozpolceně, když pohledem přeskakovala od učebny ke mně a zase zpět, ale pak se vzpamatovala.

„Na dnešní hodině se sedmými ročníky se máme zaměřit na učivo na OVCE a zdá se, že jsme narazili na problém týkající se přeměňování za pomoci lektvarů. Pokud by ti to nepůsobilo přílišné potíže, mohl bys prosím zaběhnout do sklepení a požádat o toto profesora Snapea?“ Přivolala ze svého stolu útržek pergamenu, na kterém byl seznam požadovaných lektvarů na dnešní hodinu.

Přikývl jsem a pousmál se na ni, než jsem zamířil do sklepení. Měl jsem zhruba deset minut do začátku hodiny lektvarů a vzhledem k tomu, že každá hodina trvala odlišnou dobu (trochu matoucí, vím, ale nějakým způsobem to fungovalo), mělo by zbývat dost času, aby Severus dokázal bez velkých obtíží požadované lektvary shromáždit.

Jen co jsem vešel na zmijozelské území, vděčný za to, že studenti mé vlastní koleje nějak dokázali vztyčit jednoduché ochrany, aby si udrželi všechny ty valentýnské nesmysly od těla, vzpomněl jsem si najednou na papíry, které jsem měl v hábitu.

Už jsem si stačil uvědomit, že šlo o jistou korespondenci mezi Potterem a Severusem, dopisy to samy naznačovaly, a zamračil jsem se. Domníval jsem se, že se nenávidí.

Za celých osm let své existence na této škole, dokonce i s princeznou Voldemortkou a zbytkem bandy smrti-chvostů v zádech, jsem ještě nikdy nebyl tak překvapený jako teď, když jsem si přečetl Severusův dopis adresovaný Potterovi.

Pottere,
jestli je toto nějaká zvrácená odplata za to, že jsem tě nešťastnou náhodou minulou noc vykopl z postele, mohu tě ujistit, že z takových malicherností nic dobrého nevzejde.
Severus
PS: O Lupinovi takhle nemluv. Vůbec se mi nelíbí, jak se na tebe dívá.
PPS: Když budeš opravdu hodný, odměním tě, jak jsem slíbil, později v osm večer.
PPPS: Domníval jsem se, že se ti ta hra na učitele a žáka líbila.

„Huh?“

Zuřivě jsem zamrkal, protřel si oči, abych zjistil, jestli v nich nemám nějaký zvrácený druh valentýnského prachu nebo třpytek, které by mi tak zásadním způsobem poničily zrak. A když se moje vidění opět zaostřilo, přečetl jsem si dopis znovu.

Nic. Stále to samé.

Ruce se mi chvěly, když jsem pozvedal pergamen, abych otočil na další list.

Seve,
omlouvám se. Máš pravdu. Někdy se chovám jako fagan. Pomiluj se se mnou a bude líp, jo?
S láskou
tvoje srdíčko
PS: Šťastného Valentýna.

Nohy se mi pomalu zastavily přímo před učebnou lektvarů. Zbýval poslední dopis.

Ztěžka jsem polkl a s nervozitou pozvedl k očím poslední papír.

Harry,
učebna lektvarů. Hned. Musím tě ošukat.
Sev
PS: Vezmi ty dopisy s sebou.

Téměř jsem zavřískal a papíry mi skoro vypadly z rukou, jako by byly nějakým druhem příšery nebo byly napuštěné kyselinou. Srdeční tep se mi zrychlil a ucítil jsem, že mi zcela povědomě rudnou tváře.

Ale… ale… Potter? Severus? Společně?

ODKDY?

„Ááááách, Seve, právě tam! Ach! Mm! To je kurva dobréééééé!“

Vypadá to, že když se sejdou dva zamilovaní lidé a necítí k sobě navzájem nic než lásku a chtíč, nevidí nic a zapomenou úplně na všechno.

Včetně tišících kouzel.

Cuknul jsem sebou, když jsem uslyšel, jak podlahu zasáhla lahvička od lektvaru; vrzání Severusova stolu; Potterovy svévolné výkřiky a Severusovo hrdelní sténání.

„Tak těsný! Do prdele, Harry, vůbec se neměň! Zůstaň takový, navždy pro mě tak těsný! Tak žhavý, tak chtivý!“

Další tříštění skla. Padající papíry. Severusovy psací potřeby.

„Navždycky tvůj! Navždycky těsný jen pro tebe! Mmm! Hlouběji! Víc!“

„Pohlť mě, právě tak! Překrásný, tak překrásný…“

„Mám tě v sobě! Áááách!“

„POUŽÍVEJTE HERNAJS TIŠÍCÍ KOUZLA, JASNÉ!?“ Moje sebekontrola pukla a já připlácl Minervinu žádost o lektvary na dveře a prchl jako zbabělý pes s ocasem mezi nohama.

No, možná ne jako zbabělý pes.

Spíš jako kmotřenec vyděšený k smrti.

Jo.

Tak nějak.

Celou cestu ze sklepení až do učebny přeměňování jsem se chvěl a celou cestu jsem běžel. A dokázal jsem se při tom i protáhnout skupinkou nabručených studentů, kteří směřovali na svou hodinu lektvarů.

Merline. Chudáci studenti. Pošramocení do konce života! Pošramocení, říkám vám! Pošramocení!

„Draco? Kde jsou ty lektvary?“

Polkl jsem a zavrtěl hlavou. „Severus a… Potter jsou v tuto chvíli očividně zaneprázdnění. Zřejmě… sepisovali studijní plán. Společně.“

Minerva si mě chvíli prohlížela, poté si povzdechla a odvedla mě do učebny. „Mimochodem,“ začala šeptem, „příště, až je uvidíš, mohl bys prosím Severusovi připomenout, že učebna přeměňování slouží výlučně jako učebna a ne jako hřiště pro kdejakou skopičinu, kterou hodlají podnikat?“

„Tím myslíš…“

Vážně přikývla.

„Přímo tady?“

Další přikývnutí.

„ÁÁÁÁCHCHCHCH!“

„Pane Malfoyi? Kam to jdete?!“

ooOoo

„Jaká to škoda, že pan Malfoy stáhl svoji žádost o místo učitele přeměňování,“ povzdechl si Albus, když vcházel toho večera do sborovny. Harry k němu zvedl hlavu od svého čaje a pozvedl obočí. „Vypadá to, že budu muset svůj výlet na Bahamy a do Karibiku odložit.“

„Určitě se nedokázal vyrovnat s tvojí valentýnskou výzdobou, Albusi,“ ušklíbl se Harry, než upil ze svého šálku a podal ho Severusovi, který ho napodobil. „Zejména, když je každým rokem horší a horší.“

„Vskutku,“ zavrčel Severus a se zamračením se zasmušile zadíval do šálku s čajem. „Harry, kolik cukru jsi do toho dal?“

„Čtyři kostky? Pět? Už ani nevím.“

„Urgh.“

Albusovi zajiskřilo v očích, když s uspokojením pozoroval ty dva zamilované, a poté se otočil na zbytek sborovny. „Možná, moji drazí hoši, možná.“

KONEC!

4 thoughts on “Lewd Little Love Letters – A stačilo pár nestydatých milostných dopisů

  1. weras

    Tedy,že je Draco takový zbabělec,to jsem netušila.Tak rychle se vzdát. I když přiznávám,že to pro něho musel být pořádný šok. Bezva povídka,ještě teď se hihňám. Prostě víc takových by bylo skvělé.Velký dík za překlad!!Povedl se a povídka také!!!!

    To se mi líbí

  2. Nyssa

    Jooj to bolo super 😀 neuveriteľne mi to zlepšilo náladu, ty máš nejaký skrytý talent na vyhľadávanie tak skvelých príbehov 😀 Rozhodne ďakujem za preklad 🙂

    To se mi líbí

  3. Rowana

    Šmajrá, to Draca něco takového vážně odradí od profesorské dráhy? 😀
    Jak chce kde přežít? Nebo se přeci jen zahrabe v rodinném sídle a strčí hlavu do rodinného zlata?
    Severus s Harrym byli… nu, asi je jen otázka času, než je načapá nějaký student, když kašlou i na tišící kouzla. 3:)

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s