A na konci tunelu bylo… světlo III.

Crowley

Fandom Dobrá znamení, Azirafal/Crowley

Výzva č. 3 „Chtěl bych se líbat s jednou slečnou, ale neumím to, kamaráde, pomůžeš mi?“

III.

Crowley se opět řítil ulicemi Londýna a rychlost jeho automobilu se tentokrát zvyšovala exponenciálně. Někomu hodlal zatopit. Hodně pěkně (resp. hodně nepěkně) zatopit. Tak, aby se škvařil ve vlastní šťávě a nakonec z něj zbyl jen mastnej flek. Tak! A támhle podobnou nebohou oběť spatřil. Ona (resp. on) sice seděla u stolku před hospůdkou vzdálenou asi kilometr, ale při rychlosti, jakou se Crowley přibližoval, tam byl stejně v půlvteřině. Měl štěstí, že ulice v této části Londýna byly postavené rovně, tedy měl dokonce i přímou dráhu.

S grácií sobě vlastní zastavil před zmiňovanou hospůdkou s příhodným názvem U dvou zmijí a zaslechl právě větu: „Chtěl bych se líbat s jednou slečnou, ale neumím to, kámo, pomůžeš mi?“ Načež k těm dvěma přiskočil a dlaněmi je přitlačil obličeji k sobě, aby si to teda řádně užili.

A bylo to… uspokojující. Oči mu rudě žhnuly, jeho jazyk sebou slastně mrskal ze strany na stranu, jak tam na ně shlížel jako na mrzký hmyz, zatímco zmíněný kamarád a jeho kamarád (pozn.: aktuálně už zřejmě bývalý kamarád) tak trochu netušili, o co šlo, ale přesto se jejich fyzická těla tetelila nadpozemskou rozkoší. (Pozn.: Co se dělo s jejich myšlením po aktu, raději ani nechtějte vědět.)

„Tááááák,“ zachechtal se Crowley temně, „a teď máš na vrub hříchů zapsáno sexuální harašení bez konsenzu. Háhááá!“

A tak se v knize hříchů jistého Petera Ducksona obrátil list a Crowleymu se do celoročního bodovacího systému přisypal černý a červený korálek (jeden za vynucené smilstvo a druhý za zárodek nenávisti ke všemu, co nebylo ve slušné společnosti normální – tedy různobarevnými ponožkami počínaje a hrou na poníky konče).

(Pozn. 1: Musíme si představit, že peklo je něco jako děsivá varianta střední školy. A jelikož každá taková hierarchická společnost musí mít nutně pro své úspěšné fungování známkovací systém a jelikož ani zdaleka všichni agenti pekla nebyli gramotní, přistoupili nadřízení po několika jiných sofistikovanějších, avšak neúspěšných systémech na jednoduché bodování za pomoci kuliček. Jestli je pak výherci navlékli na nit a nechali se zapsat do Guinessovy knihy rekordů nebo je přeměnili na čokoládu a udávili se s ní, tak daleko můj výzkum nesahá, jisté však je to, že čím víc jste měli kuliček, tím větší jste byli machr a tím větší šanci jste pak měli na nějaký ten pěkný a výstižný titul před jménem.)

(Pozn. 2: V nebi to fungovalo obdobně, jen šlo o kuličky přízračně bílé a povznesené, a jelikož i andělé byli nad takové věci povzneseni – třebaže tam uměli počítat všichni – bylo to celé velmi, velmi povznášející.)

(Pozn. k poznámkám č. 1. a 2: A proto se na to Azirafal a Crowley všechno svorně vykašlali a raději zůstali na svých detašovaných pracovištích pěkně nohama na zemi.)

(Další kapitola)

6 thoughts on “A na konci tunelu bylo… světlo III.

  1. AQeris

    Je to báječně napsané. Opravdu se u toho bavím. Hledala jsem původně nějaké snarry a začala jsem se brodit kalnými vodami české fanfiction. Když jsem narazila na pár z Good omnes, zhozila jsem se. Vždyť nám ( rozuměj pisálkům, fanynkám, slasherkám a jiné tomu podobné havěti 😉 ) není už nic svaté, nebe ani peklo, Pratchet ani Gaiman. Zkrátka ship sem, ship tam.
    S velkou porcí čtenářského masochismu (díky kterému si mé veřejně prezentované já rve polštář na hlavu a dělá, že neexistuje, a ten utajovaný zvrácený kousek mne skoro nadšením nadskakuje) jsem se pustila do čtení.
    Být Snape, tak řeknu: „Akceptovatelné“. Známkově je to Nad očekávání. A za mě osobně… boží, nebo pekelně dobré. Záleží, kterou stranu preferuješ 😉

    To se mi líbí

    1. patolozka Post author

      Wau. Ještě to budu asi psát na konci této povídky, ale řeknu teď jen toto:
      Povídku jsem začala psát relativně brzy poté, co jsem knihu četla a co jsem se do ní zamilovala… A vlastně jsem na to nečetla vůbec žádnou fanfiction, protože jsem se k tomu ještě nedostala. Jak výzva pokračuje, už jsem něco málo načetla, a zjistila jsem, jak rozsáhlé to všechno je – všichni ti autoři, tvůrci fanartů, celý ten fandom je tak neuvěřitelně tvořivý a chytrý, oni jsou prostě dobří! A tohle… tohle bude takový spíš slabý odvar v porovnání s těmi znalými. Ale snažím se, vážně se snažím, aby to nesklouzlo někam… hodně moc dolů. A nevím, jestli se mi to daří a podaří. Už mám před sebou jen nějaké tři části (pokud to ještě neprodloužím), ale snad, doufejme, že to udržím. Snad… Vy budete pak soudci toho, jak se mi to povedlo;-)
      Díky moc za komentář – nejprve jsem se vyděsila, ale pak se nechala unést tím hřejivým pocitem, že se to líbí:-D

      To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s