A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou XVIII.

Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal

XVIII. Koupil si extra pichlavý vánoční strom

Zbývaly sotva tři týdny do Vánoc a jednoho večera Azirafalovi zazvonil telefon. Byl právě poblíž, listoval nejnovějším vydáním knižního katalogu, a tak zvedl sluchátko poměrně rychle. Přesto z toho hovoru nebyl právě moudrý, když se v aparátu ozvalo jen: „To jsem já. Přijď se na něco podívat.“ A pak tůtavý tón.

Azirafal samozřejmě věděl, co znamenalo ‚já‘ a ‚kam‘, že se to měl dostavit. Rozhodl se, že stejně nemá nic akutního k řešení, a tak, že si jen dopije čaj (pozn.: neboť kakau, kávě a čemukoliv s cukrem se poslední dobou vyhýbal podobně jako čert kříži), a vydá se tedy do Mayfair.

Ještě nebyl ani u domovního vchodu a bzučák už jel na plné obrátky, dveře do budovy se otevřely sotva se jich dotkl, schody Azirafal vyběhl, jako by ho někdo nutil, a na rohožku s nápisem IN VINO VERITAS se už vyloženě mračil, když ho to k ní táhlo.

Ale nestihl se ke Crowleyho neslušnému chování vyjádřit ani jedním jen lehce nevybíravým slůvkem, protože sotva se té rohože nohou dotkl, dveře od bytu se rozlétly a démon ho vtáhl dovnitř tak rychle a s takovou vervou, že by byl zázrak, aby to bylo možné (pozn.: a v tu chvíli ani na ten nebyl čas).

Crowley ho pak postavil do svého světlého obývacího pokoje, hrdě si stoupl za něj a slavnostně pronesl: „Tadá!“ a ukázal na druhý konec místnosti ke stěně s okny do ulice. „Představuji ti Picea pungens, smrk pichlavý z čeledi borovicovitých pořízený a dopravený přímo z Aljašky.“

A anděl zíral. Zíral na ten největší strom, jaký kdy viděl uvnitř v budově, a to do toho počítal i ty, na které občas narazil v kostelech.

„Tak co říkáš?“ vybídl ho Crowley a celý při tom hrdě zářil.

„Je…“

Dokonalý, že? Hrozivý, že ano?“

„No…“ zkusil to znovu anděl, ale slova mu nějak stále vázla v hrdle.

„Je to ten nejpichlavější strom, jaký jsem ještě mohl vsadit do květináče!“ oznámil Crowley a pak se na anděla zadíval s takovým očekáváním, že to prostě nešlo jen tak přejít.

„Je… úžasný?“ vysoukal nakonec ze sebe Azirafal nejistě. „To ty… sám?“

Crowley přikývl a nadmul se ještě víc otcovskou pýchou.

„Ale jak jsi ho sem dostal?“

A démon se na něj podíval trochu, jako by mluvil s někým pochybné inteligence. „Dokázat lze cokoliv, anděli, cokoliv. Jen musíš okolí přimět, aby se upravilo podle tvých představ. A pak je jednoduché dostat do bytu jedenáct metrů vysoký smrk, anděli, naprosto jednoduché.“

No, andělovi to tak jednoduché nepřišlo, kor když si lehce dokázal spočítat, že na šířku měl dobré čtyři metry. A přesto… přesto to nevypadalo, jako by zabíral celý pokoj. Což by měl. Což by definitivně měl.

Anděl potřásl hlavou, jako by se chtěl zbavit nějakých znepokojivých myšlenek. A pak se na démona obrátil s úsměvem a řekl: „Takže teď budeš chtít pomoci se zdobením, že?“

A Crowley se vyděsil tak moc, že se jeho rozšířené zorničky objevily v celé své kráse i za těmi tmavými skly, a to měly jeho oči sotva kdy potřebu něco takového dělat.

Ukázalo se totiž, že on vůbec neměl v úmyslu ten strom zdobit. Crowley přece Vánoce vůbec neslavil. On jen chtěl dokázat, že to jde, a taky si hodlal pořídit nějakou novou rostlinu, která bude hodna jeho velikosti a důmyslnosti.

A tak se anděl posadil na pohovku a nechal si nalít do hrnku trochu punče a vůbec při tom se svým přítelem neslavil nadcházející Vánoce. Vůbec.

(Pozn.: Koho by zajímalo, jak to dopadlo se smrkem, mám pro něj od toho chudáka následující, lehce hysterií zabarvenou zprávu: „Snažil jsem se, fakt jsem se snažil, lidičky zlatý, a překlepal jsem v tom pekle celých třináct dní, vážně, jo, jo, jo, jenže dyž vám jehlice samou hrůzou zatuhnout do větví a zcela znemožní mízní oběh, nakonec vám nezbude nic jinýho, než jít k šípku!“ A tak třináctý den smrk pichlavý, Picea pungens, vytržený z domoviny na Aljašce, ukončil svou pozemskou pouť a kompletně celý… uschnul a do vteřiny na to opadal. Nechť je mu země lehká.)

(Další kapitola)

1 thought on “A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou XVIII.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s