Category Archives: VIII. Dobrá znamení

A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou XVII.

Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal

XVII. Nakoupil vánoční dárky (a předal je předčasně)

O dva dny později se Crowley zjevil v obchodě s knihami znovu. Jakmile si otevřel hlavní dveře, s ničím se nezdržoval a zatímco volal něco jako: „Dárky, dárky, nesu dárky,“ a s rukama ověšenýma až příliš mnoha taškami, které jste si mohli odnést z těch nejlepších obchodů světa, si to namířil přímo do zadní, soukromé části budovy.

Azirafal nestačil zírat, když po dobré hodině rozbalování skončil sám ověšený jako vánoční stromeček, a jeho chabé protesty typu: „Ještě nejsou Vánoce…“ a „Ale já pro tebe nic nemám!“ se nesetkaly s pražádným pochopením. Celý příspěvek

A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou XIV., XV., XVI.

Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal

XIV. Řekl dětem, že otec Vánoc neexistuje

„Když ty jsi občas taková bačkora, anděli,“ podotkl Crowley, když mu Azirafal už asi po páté připomněl tu věc s Haloweenem.

„Neměl jsem tušení, že jsi to ty!“ vybuchl anděl, než se drobet zklidnil a dodal s výdechem a o poznání smířlivěji. „Myslel jsem… myslel jsem, když se ta zvířata pomátla a lidi se rovněž začali chovat podivně, že to třeba začalo s tím koncem světa… nanovo.“

Crowley lehce vystřízlivěl ze svého veselí a zamračil se. „Dal bych ti vědět.“ Celý příspěvek

A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou XIII.

Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal

XIII. Užil si Halloween

Večer všech svatých připadl opět na 31. října, to nebylo od devatenáctého století žádným překvapením. Co však překvapením bylo, bylo to, že tentokrát ho chtěl slavit i Crowley. Tedy, no… slavit. On se ho chtěl spíš účastnit.

Už týden měl na balkoně postavenou tu největší dýni, jakou mohl sehnat, s tím nejstrašidelnějším úsměvem, jaký kdo kdy viděl, a neustále v ní měl rozsvícenou rudě blikotající svíčku. Děti to milovaly. Celý příspěvek

A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou XI., XII.

Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal

XXI. Zašel si na masáž

Crowley po té cukrové aférce prospal čtrnáct dní, pak Azirafalovi nechal krátký vzkaz na záznamníku, že už je vzhůru, a dalších čtrnáct dní po něm nebylo vidu ani slechu a anděl už si začínal dělat starosti. Ano, během těch tisíciletí, co byli na zemi, nastala staletí, ve kterých ze sebe třeba nezahlédli ani peříčko, ale démon se v jeho životě poslední dobou objevoval často a častěji, takže když to najednou poněkud pominulo, byl z toho anděl trochu nesvůj.

A tak se jednoho dne rozhodl, že ho zajde zkontrolovat. Samozřejmě zcela v rámci svého poslání a ze zcela nezištných důvodů. Celý příspěvek

A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou X.

Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal

X. Přivodil si hyperglykemický rauš

O několik týdnů později, bylo to někdy ke konci září, se jeden z těch teplejších dnů babího léta obzvláště vydařil. Tedy to si alespoň Azirafal říkal, když… no prostě předtím.

„Opravdu se domníváš, že je to naprosto nezbytné?“ zasténal vlečený anděl a Crowley se uchechtl. Celý příspěvek

A cesta k tunelu vedla poněkud oklikou VIII., IX.

Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal

A/N: Povídka je dopsaná už od března, ale neměla jsem čas na upravy. Teď už mám;)

VIII. Znovu se opil

„Mi netvrď, že’s to nechtěl znovu ochut-nat,“ zvolal Crowley opile a znovu pozvedl svou skleničku s absintem.

Kdyby byli obyčejní lidé, možná by způsobovali poměrně rozruch, ale jelikož jimi nebyli, nikdo si jich vlastně nijak zvlášť nevšímal, a tedy se ani nikdo nesnažil podotýkat, že by snad porušovali nějaké vyhlášky o neopíjení se na veřejnosti nebo požívání zakázaných alkoholických nápojů vůbec. Celý příspěvek

Celý nový svět

Azirafal a Crowley od miss-lol

Autorka: Patoložka; Beta-read: Adelay

Fandom Dobrá znamení, Azirafal/Crowley

Fluff, tanec

Shrnutí: Azirafal a Crowley spolu tráví hodně času. Toto je povídka o jednom takovém zvláštním společném večeru, kdy i tančili.

A/N: Jen takový fluffy nápad. To proto, že jsem je moc chtěla vidět… tančit;-)

ooOoo

Celý nový svět

Středy bývaly filmové, vlastně bývaly filmové již poměrně dlouhou dobu, zhruba tak od té doby, co se Crowley pokusil vydobýt si protipól k Azirafalovým nedělním chvilkám poezie a lidi už vynalezli VHSky.

Takže od té doby byly středy, pokud neměli nějakou neodkladnou práci, filmové a s donáškovým jídlem, což byla většinou čína, ale občas také indické jídlo nebo thajské nebo pizza (pozn.: jednou zkusili i donášku sushi, ale prý to nebylo ono, a tak to pak znovu už nikdy neriskovali). Minulý týden zhlédli poslední díl Jamese Bonda a dnes měli v rámci akce ‚osvěta‘ načínat ságu Harryho Pottera. Celý příspěvek