Ilustrace z nového ilustrovaného vydání GO
Fandom Dobrá znamení, Crowley & Azirafal
XIX. Vyzdobil celou oblast, kde bydlel, světýlky
Pamatujete se na to, jak se říká, že Velká čínská zeď je tak velká a mohutná lidská stavba, že je vidět z Měsíce? A že to platí nejen o ní, ale třeba i o pyramidách a některých velkých letištích a mnohoproudých dálnicích?
Víte, kdybyste se podívali na Londýn o těch Vánocích, o kterých mluvíme, no, možná ne přímo z Měsíce, ale z nějaké hodně nízko letící družice, zjistili byste, že celý Mayfair zaplavilo světlo a viděli byste ho jako naprosto jasný bod přímo na západním konci města.
Naštěstí v té době žádné výpravy do vesmíru neprobíhaly a zmínění družice celý ten úkaz rovněž až zběsile ignorovaly. A Azirafal, ten se po prvotním šoku ze všech těch světýlek, rozhodl, že do těch míst do skončení svátků raději ani nepáchne, protože i na něj bylo toho světla trochu moc.
XX. Poslal pár peprných vánočních přání
„Vážně nemůžu nic poslat Mayové do Dowlining Street?“ reptal ublíženým hlasem Crowley jednoho odpoledne v Azirafalově obchodě asi týden před Štědrým dnem. „Ale Thatcherové jsme tehdy něco poslali, ne? Že se jí podařilo přerušit tu předlouhou pánskou řadu. A Blairovi taky, i když jen abychom mu kondolovali, že začal své volební období smrtí princezny Diany,“ snažil se dál, i když anděl neústupně vrtěl hlavou. „A Thomasu Cromwellovi? Cromwellovi jsi tehdy rozhodně něco poslal, na to se jasně vzpomínám!“
Anděl si povzdechl. „Jen jsem doufal, že přestane tolik brojit proti protestantským církvím a skončí s tím upalováním nekatolíků.“
„No… tak to se ti opravdu povedlo…“ zabrblal démon a chopil se další kartičky, na kterou hodlal napsat nějaké peprné přání.
„Byla to spletitá doba. A tys mi to s Jindřichem VII. taky moc neusnadnil!“
Crowley se zazubil. „Jak říkáš. Byla to spletitá doba… No…“ zamyslel se pak s perem v ruce, „tak když do Downing Street nic poslat nemůžu a královně asi taky ne…“
Anděl rozhodně vrtěl hlavou.
„Tak co takhle Moffatovi s Gattisem, těm můžu? Třeba, aby se na to všechno tajnůstkaření už konečně vykašlali a dali Sherlocka s Johnem nějak veřejně dohromady?“
A anděl si povzdechl, útrpně a jako někdo, kdo už nemá trpělivosti nazbyt.
A protože ani tohle Crowleymu neprošlo a johnlock se ten rok opět nekonal, zamyslel se Crowley ještě jednou a o to úporněji.
„Gabrielovi! Napíšeme Gabrielovi a řekneme mu přesně, co si o něm oba…“
„Crowley!!!“
To zvolání se obchodem neslo ještě hodnou dobu. Vlastně ještě dlouho poté, co se celý, lehce vyděšený démon sebral a odešel raději dělat… něco jiného… někam úplně jinam.
Povídky od Patoložky 
Azirafal má zlatou trpělivost aby ne když je anděl.
To se mi líbíTo se mi líbí